Mám rád lidi a práci s lidmi. Baví a uspokojuje mě cestování, fotografování a hledání odpovědí na všechny „klukovské“ otázky, na které jsem stále nenašel odpověď.

David už od roku 1994 spolupracuje s různými cestovními kancelářemi jako průvodce, lektor a instruktor na převážně sportovních a horských zájezdech. Od roku 2007 se zabývá kompletní přípravou a realizací turistických programů nejen v pozici garanta zájezdů, ale i průvodce. Na svých cestách fotografuje a pořádá pravidelné cestovatelské besedy po celé republice. Organizuje fotografické kurzy pro průvodce.

Články, okořeněné autentickým popisem zážitků publikuje v celé řadě tištěných i internetových médií – např. MF Dnes a její příloha Víkend, Travel Focus, cestovatelské portály idnes.cz, ihned.cz, Hedvábná stezka, velehory.cz a řada dalších. Jeho fotografie můžete také vidět v encyklopedii M. Anděry – Národní parky Evropy.

Pro nakladatelství CPress pracoval jako odborný korektor turistického průvodce o Norsku.

Provozuje server www.fototoulky.net.

Mezi jeho oblíbené destinace patří hlavně východní Evropa, Asie a severní Afrika. Hodně času strávil i ve Francii, Norsku, Itálii, Rakousku a Německu.

kontakt: david.hainall@foto-trip.cz

Věk:

39 let (v prosinci 40)

Hlavní zaměstnání:

  • učitel přírodopisu, zeměpisu a tělesné výchovy na ZŠ
  • garant zájezdů CK Alpina (Černá Hora, Albánie, Francie, Gruzie, Maroko, Turecko, do loňska i Norsko …)
  • průvodce, instruktor, lektor
  • fotograf
  • publicista na volné noze

Největší životní úspěch:

Nevnímám svůj život jako řetězec úspěchů, ale snažím se mít radost z maličkostí a dílčích úspěchů a dokončené, dobře odvedené práce – pokud ale mám říct, co považuju za velký úspěch, tak je to přežití a přečkání se ctí každé srážky s blbcem  a hloupým člověkem.

 Kolik let cestuje?

Od malička s rodiči (hory, kola, voda), od osmé třídy ZŠ pak se skauty, od 1994 postupně průvodce CK Kudrna, CK Swětoběžník, Guliver na cestách a Alpina, od 1996 aktivní horolezec a vysoké hory s partou horských záchranářů.

Nejvzdálenější místo:

Bajkal, Mongolsko – stepi středního a severního Mongolska.

Největší zážitek:

Každý den je velký zážitek a každý den, kdy se nenudím, stojí za to (a ještě nikdy jsem se nenudil), velké zážitky: setkání s vrchním představeným řádu Bektaši ve svatyni nad Kruje v Albánii,  sepisování a sbírání mongolských pohádek a legend, zatčení v prezidentskou gardou v Ulánbátaru (fotili jsme prezidentský palác) a následný 4 hodinový výslech u tradičního čaje, vodky, skopového a debata o ženách a životě.

Největší adrenalin:

Raftování na norských ledovcových řekách, fotografování tuleňů a ostrově Düne – mládě k nám přilezlo na 1,5 m, ležel jsem přes půlhodiny a mládě mi funělo do širokého objektivu, táboření v kaňonu řeky Kingargy v pohočí Tunkinské Golce v Rusku, kdy nám orkán roztrhal stan a museli jsme ho v noci šít, nádherné mixové výstupy v Alpách na vysoké kopce (vzdušné vrcholové hřebeny  ve sněhu, ledu a po skále), obvykle bez jištění, před úrazem kolena to byly volné sjezdy v prašanu, zatčení v tureckém Kurdistánu.

Nejraději se vrací:

Na Balkán – usměvaví a pohostinní pohodoví lidé, nedotčená příroda, moravské hlavně hustopečské vinné sklípky – kamarádi.