Zelené shora, stříbřité zespoda, s obvodem až dva metry. Tak vypadají listy zmiňované palmy, která neroste nikde jinde, než v Thajsku (některé zdroje udávají, že je endemická jen pro ostrov Phuket). Chcete-li se pochlubit snímkem z dovolené, na kterém je něco opravdu unikátního, tak palma s vědeckým názvem Kerriodoxa elegans může být tím pravým. „Jméno rodu je kombinací jména irského botanika Arthura Francise Georga Kerra (1877-1942), znalce thajské flóry, a řeckého slova „doxa“, znamenající slávu. Druhé slovo ve jméně, latinské slovo „elegans“, se dá vytušit. Elegantní, nebo chcete-li, tak nóbl,“ píše dr. Giuseppe Mazza  ve svém příspěvku věnovaném palmě. Našinec by řekl, že objevit novou palmu je v našem vědou prošpikovaném světě takřka nemožné. Přesto čekala Kerriodoxa elegans na své objevení až do roku 1983. Ráda roste osamoceně a dorůstá výšky 3-5 metrů. Během prosince až února má spoustu krásných krémových květů z nichž následně vyrostou žluté plody o velikosti vlašského ořechu.

A kde ji najdete? Třeba v národním parku Khao Sok. Stačí se zeptat u vstupu. Samotná palma je označena cedulkou, takže záměna je vyloučena. Tedy pokud se nemýlili botanici, kteří palmu označovali. Pokud byste opravdu chtěli zaujmout, tak thajsky se tato palma označuje hned několika výrazy: chao-mueng-ta-lang, ching-lang-khao, thang-lang-khao. A pokud byste měli opravdu, ale opravdu extrémní štěstí, můžete v parku narazit na divoké slony nebo největší květ v rostlinné říši – rafflesii. Ta, pokud zrovna nevyráží svým obřím květem na světlo pralesa, tak není v podstatě k nalezení. Je totiž coby parazit dokonale ukryta v těle svého hostitele, kterým jsou popínavé liány stromové révy rodu Tetrastigma. Ale to už by byl jiný příběh. A jak vlastně vypadá ona „palma  bílého slona“? Takhle.